Jak poznat neprůchodnost střev (ileus): příznaky, domácí test a kdy volat 155

U střevní neprůchodnosti rozhodují hodiny. Když se střevo ucpe nebo přestane hýbat, hrozí zánět pobřišnice, odumření části střeva a operace. Dobrých zpráv je víc: typické příznaky jdou poznat i doma a pár jednoduchých kroků vám pomůže rychle se rozhodnout, jestli volat záchranku, nebo jet na pohotovost. Nečekejte ale doma na zázrak - tohle není zácpa, která se „rozchodí“.

V tomhle průvodci dostanete krátkou odpověď pro akutní situaci, jednoduchý rozhodovací strom, rozdíly oproti běžné zácpě a průjmu, a taky co čekat v nemocnici. Přidám checklisty pro různé scénáře a odpovědi na časté otázky (CT? operace? co jíst?).

TL;DR: Jak rychle poznat neprůchodnost střev a co udělat teď

neprůchodnost střev (lékařsky ileus) nejčastěji poznáte kombinací čtyř věcí: křečovitá bolest břicha, nafouknutí, zvracení a nemožnost vypustit prdy ani se vyprázdnit.

• Typické příznaky: silná křečovitá bolest břicha ve vlnách, výrazné nafouknutí, opakované zvracení (někdy i zapáchající), žádné větry ani stolice několik hodin až dní.
• Červené vlajky (volejte 155 hned): neklidná, nezvladatelná bolest, tvrdé „deskovité“ břicho, horečka, zvracení s příměsí stolice nebo žluči (zelené), krev ve stolici, silná žízeň a slabost, rychlý tep, bledost, studený pot, nově bolestivá kýla, těhotenství s násilným zvracením, dítě s „žlučovým“ zvracením (zelené).
• Domácí rychlý test (pomůcka, ne diagnóza): 6 hodin bez stolice i větrů + rostoucí bolest a nafouknutí + zvracení = nečekejte, jeďte na pohotovost nebo volejte 155 podle stavu.
• Co nedělat: nebrat projímadla, nepít projímavé „koktejly“, nebrat léky na průjem, nepřikládat horké obklady, netlačit na záchodě. To může stav zhoršit.
• Co dělat do příjezdu pomoci: nic nejíst, jen malé doušky vody pokud nezvracíte, klidový polosed (sníží riziko vdechnutí zvratků), připravit seznam léků a alergií, nezapomenout doklady a výsledky posledních vyšetření, pokud máte.

Rozhodovací strom (zjednodušeno):

• Máte nesnesitelnou bolest, „tvrdé“ břicho, horečku, zvracíte zelené/hnědé, krvácíte, mdloby? → 155 (záchranka).
• Nemáte červené vlajky, ale 6-12 hodin se zhoršujete: žádné větry/stolice, nafouknutí, křeče, zvracení? → Okamžitě na pohotovost (chirurgická/urgentní).
• Pouze mírná zácpa bez bolesti a bez zvracení? → Zkuste hydrataci, pohyb, vlákninu. Pokud to trvá déle než 48 hodin nebo jsou rizikové faktory (věk 65+, předchozí operace břicha, kýla), raději vyšetření dnes.

Podrobný průvodce: příznaky, příčiny, vyšetření a léčba

Proč je to tak urgentní? Když se střevo ucpe, tlak ve střevě roste, zastaví se průtok krve, stěna může odumírat a nakonec prasknout. U zaškrcené překážky tohle může běžet v řádu hodin. Česká chirurgická společnost i mezinárodní doporučení (NICE, American College of Surgeons) proto zdůrazňují: rychlé rozpoznání, tekutiny, zobrazování (CT), a pokud jsou známky zaškrcení nebo úplné překážky, rychlá operace.

Jak se liší od zácpy nebo střevní chřipky? U zácpy bývají větry, tlak v břiše, ale bolest nebývá krutá a nevolnost je spíš mírná. U „střevní chřipky“ máte křeče a průjem, často i teplotu, ale stolice odchází. U obstrukce se tělo jakoby „ucpe“ - nic nejde ven a všechno se vrací zpět, tedy i zvracíte.

Nejčastější příznaky:

• Křečovité bolesti břicha, často „do vln“ (koliky). Mezi vlnami může být krátká úleva.
• Nafouknuté, „napružené“ břicho, pocit plnosti už po pár doušcích vody.
• Zvracení - nejprve žaludeční obsah, později žluč, u nižších překážek i zapáchající obsah.
• Žádná stolice ani větry (lékaři tomu říkají „obstipace“).
• Dehydratace: žízeň, sucho v ústech, tmavá moč, malátnost, zrychlený tep.
• Horečka, zimnice, slabost - varovné pro zánět či odumírání střeva.

Co obvykle způsobí obstrukci:

• Srůsty po operaci břicha (nejčastější důvod u dospělých).
• Kýla, která se „zaklíní“ (bolestivý, nevratný výhřez - to je urgentní).
• Nádor tlustého střeva (obvykle pomalejší rozjezd: hubnutí, změna rytmu vyprazdňování, krev ve stolici, pak úplná překážka).
• Vinutí střeva (volvulus), zejména v esovité kličce; častější u starších nebo při chronické zácpě.
• Zánětlivé zúžení (Crohnova choroba), intususcepce (zasunutí střeva do sebe, častější u dětí), žlučový kámen v tenkém střevě.
• Paralytický ileus: střevo se nehýbe bez mechanické překážky - po velké operaci, při těžké infekci, poruše minerálů nebo po některých lécích (opakované opioidy).

Speciální skupiny:

• Děti a kojenci: zelené (žlučové) zvracení je alarm. Nafouklé břicho, apatie, krev ve stolici. Volat záchranku.
• Těhotné: časté zvracení patří k těhotenství, ale silné bolesti, nafouknutí a žádné větry nepatří. Riziko je vyšší u žen po operaci břicha.
• Senioři: mívají méně „učebnicové“ příznaky, rychleji se dehydratují, častěji je příčinou kýla nebo nádor. Nepodceňovat.
• Po břišní operaci: srůsty mohou udělat potíže kdykoliv - týdny i roky po zákroku.

Co udělají lékaři v nemocnici:

• Vyšetří břicho, zjistí poslední stolici a větry, operace v minulosti, kýly, léky (hlavně opioidy), horečky, hubnutí.
• Odeberou krev (zánět, minerály, ledviny, laktát - stoupá při nedokrvení střeva).
• Zobrazí břicho: nejčastěji CT s kontrastem, protože nejlépe ukáže místo a příčinu překážky a varovné známky (nedokrvení, perforace). Ultrazvuk je užitečný u dětí a v těhotenství, rentgen břicha může ukázat hladinky plyn-tekutina.
• Zajistí žílu, tekutiny, nic pusou (NPO), někdy hadička do žaludku (odsávání a úleva od zvracení), léky na bolest a nevolnost, úprava minerálů.

Kdy se operuje: pokud je podezření na zaškrcení střeva (silná bolest, horečka, vysoký laktát, známky nedokrvení na CT), při úplné překážce, nereagující kýle, volvulu, nebo když konzervativní léčba u částečné překážky selže (obvykle během 24-72 hodin). Tohle není čas na experimenty s projímadly - mohou zvýšit tlak ve střevě a zhoršit riziko prasknutí.

Jak se liší typy potíží - srovnání v kostce:

Čemu se vyhnout doma a proč:

• Projímadla a „čistící“ nápoje: při překážce zvyšují tlak, riskujete prasknutí.
• Léky na průjem (loperamid): zpomalují střevo a mohou zhoršit situaci.
• Opioidní analgetika bez doporučení lékaře: tlumí pohyb střev.
• Horké obklady a masáže břicha: mohou maskovat zhoršení a oddálit pomoc.
• „Vyčkávání do rána“ při červených vlajkách: nejčastější chyba.

Co můžete udělat bezpečně, než dorazíte do nemocnice:

• Nepijte a nejezte, pokud opakovaně zvracíte; jinak jen malé doušky čisté vody.
• Polosed (napůl sed, napůl leh), snažte se klidně dýchat, uleví to od nevolnosti.
• Připravte si: seznam léků, alergií, poslední operace a kdy jste naposledy měli stolici či větry.
• Pokud máte viditelnou kýlu, netlačte na ni silou. Sledujte barvu kůže (červená/fialová = alarm).

Co čekat dál: V nemocnici dostanete infuze a léky proti bolesti. U částečné překážky bez známek zaškrcení se často volí krátké „rozdechnutí“ - zavede se sonda do žaludku, uleví se tlaku, opraví se minerály a střevo se nechá „odpočinout“. Pokud se i tak nezlepšíte, nebo je zřejmá mechanická příčina, jde se na sál. Úspěch hodně záleží na rychlosti - proto tady tolik tlačím na čas.

Proč to všechno bereme tak vážně: riziko odumření střeva a zánětu pobřišnice znásobí komplikace, dobu hospitalizace i riziko úmrtí. Klinické doporučení napříč obory (chirurgie, gastroenterologie, urgentní medicína) je v tomhle jednotné - nerozpakovat se s voláním pomoci. V Česku je standardem CT k potvrzení obstrukce a hledání příčiny. Nebuďte překvapení, když vám lékař navrhne kontrastní látku - pomáhá přesněji ukázat místo a závažnost.

Prevence a snížení rizika do budoucna:

• Kýla? Neodkládejte vyšetření a plánovanou opravu. Ušetří to urgentní řešení.
• Opioidy (silná analgetika) berte přesně podle plánu a zkuste je brzy snižovat; s lékařem proberte projímavý režim „na míru“.
• Vláknina, pití, pravidelný pohyb - banalita, která má velký efekt proti chronické zácpě.
• Screening kolorektálního karcinomu podle věku a rizik (praktik vám poradí, kdy na testy).
• Po břišní operaci: postupný návrat k aktivitě a sledování vyprazdňování. Náhlé zhoršení = vyšetření.

Checklisty, scénáře a časté otázky

Kdy volat 155 (záchranná služba) rovnou:

• Silná, stupňující se bolest břicha, břicho tvrdé na dotek, nemůžete stát ani sedět.
• Opakované zvracení s příměsí žluči (zelené) nebo zápachem stolice, případně krev.
• Horečka, zimnice, závrať, mdloby, výrazná slabost.
• Bolestivá, „uvězněná“ kýla (nelze zatlačit zpět), změna barvy kůže nad kýlou.
• Dítě s nafouklým břichem a zeleným zvracením. Těhotná s popsanými příznaky.

Kdy jet ihned na pohotovost (vlastní dopravou):

• 6-12 hodin bez stolice a větrů + zhoršující se nafouknutí a křeče.
• Zvracíte, ale jste stabilní, bez horečky a zvládnete cestu.
• Nový výskyt potíží u někoho po břišní operaci nebo se známou kýlou.

Co si vzít s sebou:

• Průkaz pojištěnce, doklady, seznam pravidelných léků a alergií.
• Poslední propouštěcí zprávy, výsledky (CT, kolonoskopie, laboratorní nálezy), pokud je máte doma.
• Nabíječku a vodu na oplach, ale nepijte, pokud zvracíte a jste před vyšetřením.

Domácí „rychlý test“ (pomůcka, ne náhrada vyšetření):

1. Zamyslete se: kdy naposledy jste měli stolici a větry? Pokud >6 hodin nic a cítíte tlak i křeče, bod pro obstrukci.
2. Všímejte si zvracení: opakované, žlučové (zelené) nebo zapáchající je špatné znamení.
3. Podívejte se na břicho: je viditelně nafouknuté a na dotek tvrdé?
4. Máte horečku, slabost, zrychlený tep, bledost, studený pot? To je alarm.
5. Splňujete 2-3 body? Nečekejte. Jeďte na urgent.

Modelové scénáře (co by udělal lékař):

• „Dvanáct hodin jsem bez větrů a stolice, břicho bolí ve vlnách, dvakrát jsem zvracel.“ → Fyzikální vyšetření, krev, CT. Pravděpodobnost obstrukce vysoká. Zajistí se tekutiny, analgezie, zřejmě sonda. Dle nálezu konzervativní postup nebo operace.
• „Tři dny bez stolice, ale větry odcházejí, bez zvracení, břicho mě jen tlačí.“ → Spíš zácpa. Hydratace, vláknina, bezpečné projímadlo po vyšetření (aby se nevyloučila překážka), edukace. Pokud 65+ nebo změna rytmu a náhlé hubnutí, doplní se kolonoskopie.
• „Po obědě mě chytla kýla, bolí, nejde zatlačit zpátky, břicho je nafouklé, je mi na zvracení.“ → Okamžitá záchranka. Riziko zaškrcení střeva v kýle - čas je klíč.
• „Dítě 6 měsíců, zelené zvracení, nafouklé bříško.“ → Záchranka, dětská chirurgie. U kojenců je žlučové zvracení vždy alarm.

Mini‑FAQ:

• Může obstrukce přejít sama? Částečná někdy ano, pod dohledem v nemocnici. Úplná nebo zaškrcená ne - vyžaduje často urgentní operaci.
• Musí se vždy dělat CT? V praxi je to nejpřesnější metoda k potvrzení a určení příčiny. U těhotných a dětí lékaři volí ultrazvuk nebo jiné postupy.
• Neublíží mi kontrastní látka? Většina lidí ji snáší dobře. Rizika posoudí lékař (alergie, ledviny). Přínos při podezření na obstrukci obvykle převažuje.
• Pomůže aktivní uhlí? Ne. U obstrukce může škodit, navíc maskuje nález.
• Jak dlouho budu v nemocnici? Od 1-3 dnů u částečné překážky až po týden a víc po operaci. Záleží na příčině a rychlosti zásahu.
• Jaká je bolest při obstrukci? Často kolikovité vlny - „rozjíždí se to, povolí, a znovu“. U zaškrcení bývá bolest trvalá a silná, břicho tvrdé, dotyk bolí.
• Jak se liší paralytický ileus? Střevo se nehýbe, ale není ucpané. Příznaky jsou podobné (nafouknutí, nevolnost), často po operaci nebo u těžkých onemocnění. Léčba cílí na příčinu.

Časté mýty a realita:

• „Když si dojdu na velkou, je to v pohodě.“ - Pokud odcházejí jen větry nebo malý zbytek stolice a pak už nic, obstrukci to nevylučuje.
• „Teplo na břicho pomůže.“ - Může krátce ulevit, ale maskuje zhoršování a oddálí pomoc.
• „Bez horečky to nic není.“ - Spousta nebezpečných obstrukcí začíná bez horečky.

Další kroky a řešení pro různé situace:

• Máte rizikové faktory (srůsty po operaci, kýla, Crohn, nádor v rodině)? Připravte si „akční plán“ s praktikem: kdy volat, kam jet, co mít v tašce.
• Po hospitalizaci kvůli obstrukci: ptejte se na příčinu, co ji spustilo, co změnit (strava, léky), jak poznat recidivu a kdy ihned přijet.
• Hlídejte pravidelnost stolice: 1-2× denně až obden je v normě, ale důležitý je váš běžný rytmus. Každá náhlá změna bez zjevné příčiny si zaslouží pozornost.
• Užíváte opioidy? Požádejte lékaře o režim proti zácpě (osmotická projímadla, změny stravy, hydratace). Prevence je lepší než řešit pozdě.

Kdy je naopak větší šance, že to obstrukce není: volné větry a průjem, bolest je mírná a uleví po odchodu plynů, bez zvracení, bez nápadného nafouknutí. I tak ale sledujte vývoj a pokud se to láme k horšímu, nepodceňte to.

Co říkají odborné zdroje: Akutní střevní obstrukce je stav urgentní medicíny. Doporučení odborných společností (Česká chirurgická společnost, Česká gastroenterologická společnost, NICE, American College of Surgeons) se shodují na rychlé diagnostice (klinika + laboratorní testy + zobrazování, nejčastěji CT), včasném zajištění tekutin, nasogastrické dekompresi podle potřeby a jasných indikacích k operaci při známkách strangulace, ischemie nebo selhání konzervativního postupu. To je rámec, který uvidíte v praxi v českých nemocnicích.

Poslední doporučení: mějte nízký práh pro akci. Když si nejste jistí, zavolejte svému praktikovi nebo přímo 155 a popište příznaky. Čas v tomhle příběhu hraje proti vám - a rychlá reakce často znamená jednodušší řešení a kratší pobyt v nemocnici.