Jak poznat neprůchodnost střev (ileus): příznaky, domácí test a kdy volat 155
Rychle rozlište, kdy jde o neprůchodnost střev: jasné příznaky, jednoduchý domácí test, rozhodovací strom, co dělat hned a kdy volat 155. Přehledně a bez strašení.
Kdy na pohotovost – jasný návod, co si říct před tím, než vyrazíte
Všichni jsme už někdy slyšeli: „Myslíš, že to není vážné? Jdi radši na pohotovost.“ Ale co přesně znamená "urgentní"? Tento článek vám pomůže rozpoznat situace, kdy opravdu potřebujete okamžitou péči, a kdy můžete počkat na běžnou ordinaci.
Kdy je nutné volat 155 nebo jet přímo do pohotovosti
Nejčastější varovné signály jsou ty, které se zhoršují během několika minut nebo jsou doprovázeny silnými bolestmi. Patří sem:
- Silná a náhlá bolest na hrudi – může signalizovat infarkt.
- Dušnost, neschopnost dýchat normálně – i při menším úrazu může být problém s dýchacími cestami.
- Velké krvácení, které se nedá zastavit tlakem.
- Vymizení vědomí nebo zmatený stav, který neodezní během 5‑10 minut.
- Prasknutí kostí – pokud cítíte křupavý zvuk a následnou bolest, není čas ztrácet.
V těchto případech neztrácejte čas hledáním lékaře v ordinaci. Vyhoďte telefon na číslo 155 nebo jeďte rovnou do nejbližší pohotovosti.
Co můžete odložit, pokud se nejedná o životní ohrožení
Ne každá bolest vyžaduje okamžitý zásah. Zde jsou typy potíží, na které můžete počkat:
- Mírná horečka pod 38,5 °C, pokud netrvá déle než dva dny.
- Bolest svalů po cvičení – obvykle stačí odpočinek a lehké protahování.
- Kopnutí nebo drobná škrábanec, pokud není výrazně zanícený.
- Střední bolest břicha, která nevyvolává zvracení ani krev ve stolici.
V těchto případech si domluvte termín u praktického lékaře nebo navštivte ambulanci během pracovních hodin. Pokud se stav zhorší, ale není kritický, můžete využít telefonické konzultace s vaším ošetřujícím lékařem.
Pamatujte: rozhodovat byste měli podle intenzity a rychlosti změny příznaků. Když něco roste jako houba – bolest, otok, krvácení – je to signál pro pohotovost.
Některé situace jsou specifické pro určité skupiny lidí. Těhotné ženy by měly při jakémkoli nepříjemném pocitu břicha nebo silné bolesti zad okamžitě kontaktovat pohotovost, protože může jít o komplikaci těhotenství.
Starší lidé a pacienti s chronickými onemocněními (např. cukrovka, srdeční choroby) by měli mít nižší práh pro volání pomoci – jejich tělo má menší rezervu.
Když už se rozhodnete jít na pohotovost, připravte si stručný přehled:
- Jaký byl počátek potíží (čas, událost).
- Co přesně cítíte (bolest, dušnost, krvácení).
- Předešlé zdravotní problémy a užívané léky.
Tento seznam usnadní práci záchranářům i lékařům a urychlí diagnostiku. A pokud máte po ruce seznam alergií, neváhejte ho ukázat – může to zachránit život.
Na závěr: nebuďte přehnaně nervózní, ale také se nepokládejte za superhrdinu. Kdy na pohotovost je otázka, která si zaslouží jasnou odpověď a rychlý krok vpřed – buďte připraveni.
